PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD

"...Denisovy sady jsou nejstarším veřejným parkem nejen v Brně, ale i v českých zemích. A jaká je jejich historie? Pro veřejnost byl park zpřístupněn v roce 1771, zbudována zde byla křížová cesta se 14 kapličkami a kopci se začalo říkat Kalvárie. Na počátku 19. století byl svah pod hradbami parkově upraven.

Park, tehdy ještě známý pod názvem Františkov, oficiálně vznikl 4. října 1818, kdy byl v nově upravených sadech slavnostně odhalen obelisk císaře Františka I. Postupně byla v parku založena botanická zahrada, postavena empírová studánka Pramene zdraví (Fons salutis), dřevěná kolonáda a zahradní altán. Kolonádu nahradila v polovině 19. století klasicistní zděná stavba, altán vystřídal zděný novorenesanční Hudební pavilon. Již v roce 1849 se Františkov stal národní památkou a péče o něj byla svěřena správě zemských zahrad. Park byl oplocen, vybaven lavičkami a hlídán.

V roce 1919 byl park Františkov přejmenován na Denisovy sady po francouzském historikovi Ernstu Denisovi. Jednalo se o rozsáhlý prostor. Protože ještě neexistovala Husova ulice, spadala sem i oblast dnešního parku Studánka kolem Pramene zdraví. V roce 1941 rozdělila komunikace stoupající svahem park na Denisovy sady a Park Studánka. V první polovině 60. let zde byla vybudována kavárna s taneční terasou, která však v 90. letech zanikla. V roce 1999 byly k parku přiřazeny i dvě terasy Kapucínských zahrad.

Protože byl v 90. letech park ve značně zanedbaném stavu, bylo rozhodnuto o jeho kompletní rekonstrukci. Začátek 21. století byl proto ve znamení rozsáhlé renovace.

Park se táhne mezi ulicí Bašty u brněnského hlavního nádraží po bývalých hradbách pod Petrovem až k ulici Husova. Park je volně přístupný z ulic Bašty, Husova a Biskupská, případně průchodem z ulice Petrská. Z parku se dostanete rychle jak na Petrov, tak na Kapucínské náměstí, na Zelný trh, případně po Husově pod Špilberk nebo k Moravské galerii...."

Zdroj: Kudy z nudy http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/denisovy-sady---oaza-klidu-v-centru-brna.aspx

---

" ...Ladě přisuzovalo se dvé holoubátek, která do vozíku bohyně byla zapřažena. Dle podání stávaly též její chrámy, a to v Děvíně (morav.), Olomouci, Brně, dle Střevovského a Fandiho též v Nitře. V Brně kostel sv. Petra a v Olomouci sv. Blažeje stojí prý na tom místě, na kterém Ladin chrám stával. U obou chrámů sbory panen se vychovávaly. Bohyně byla v Brně vyobrazena podstatou panny čistomilé, s vlasem po kolena a s korunou z myrty a růží na stráních. V pravé ruce držela tři zlatá jablka a stála na zlatém voze o dvou kolech..."

Růžička Ze slovanského bájesloví