PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD

U Moravského Krumlova je víska Rokytná, je nejblíže kapli sv.Floriána a v blízkosti je několik mariánských studánek.

Nejstarší osídlení Rokytné bylo zjištěno v období tzv. neolitu tj. 6 000 – 4 000 let před naším letopočtem.

Dalšími obyvateli Rokytné byli Keltové, kteří sídlili v tratích dnes nazývaných Velké a Malé Hradisko v době 400 let př.n l. až do několika prvních desetiletí našeho letopočtu.

Slovanské osídlení bylo zjištěno od 8. stol. a trvá bez přerušení dodnes. Toto postupně sílilo a nabývalo na významu a v době velkomoravské zde bylo hradiště, nebo alespoň velmi lidnaté významnější sídliště.

Největšího rozkvětu však Rokytná dosáhla v tzv. době břetislavské tj. po r. 1030. V té době tady bylo vybudováno správní hradisko, nebo staré hradisko z doby velkomoravské získalo ještě větší význam.

Nejstarší název byl Rokycen, později Rokyten a pojmenování pochází od názvu řeky, která získala svoje jméno podle staroslovanského pojmenování vrby, kdy se používal název vrba, jíva, rokyta a vtelnice. V písemných pramenech se hradisko Rokyten uvádí roku 1052 v nadační listině kapituly staroboleslavské, roku 1086 v zakládací listině kláštera v Opatovicích nad Labem a roku 1146 v darovací listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka.

Mocenské centrum hradiska se rozkládalo na ostrohu dnes zvaném Velké Hradisko a mělo dvě předhradí, které se rozkládaly v trati zvané Malá Hradiska a zastavěné současnou vesnicí. V době největšího rozkvětu hradiska bylo osídlení také dole u řeky pod Velkým Hradiskem.

Hradisko bylo dobyto a zpustošeno roku 1146 v bojích mezi českými a moravskými Přemyslovci. Správní centrum bylo přemístěno pravděpodobně do Řeznovic a Rokytná ztratila svůj význam. K dalšímu zpustošení a zřejmě konečnému zániku hradiska došlo v souvislosti s bitvou u Loděnic roku 1185.

V zakládací listině louckého kláštera roku 1190 se uvádí kostel sv. Jana v Rokytné s vesnicí Popovice. Brzy na to však přešel kostel pod správu probošství sv. Hypolita na Hradišti u Znojma. Český král Václav I daroval r. 1240 celé toto probošství (tedy i kostel v Rokytné) špitálu sv. Františka v Praze, kde sídlil ryze český charitativní řád křížovníků s červenou hvězdou. Ti vlastnili kostel v Rokytné s potvrzením k r. 1247, 1253, 1320 až do poč. 16. stol., kdy kostel i s farou připadl k panství Mor. Krumlov. To je zřejmě důvod, proč se Rokytné někdy přezdívá Stará Praha.

Po zničení hradiska se brzy stala Rokytná majetkem drobné šlechty, která tady zřídila hospodářský dvůr nebo malou tvrz. Roku 1351 se uvádí majitelem Rokytné Čas z Černína. Roku 1364 a 1376 se uvádí Beneš z Rokytné, což svědčí o tom, že Rokytná byla malým, samostatným panstvím. V sousedství však vzkvétal hrad i město Moravský Krumlov, který vlastnila mocná šlechta, a proto se Rokytná už v 15. stol. možná i dříve stala součástí panství krumlovského.

Jan z Lipé a na Krumlově prodal Rokytnou roku 1535 a poté se vystřídalo několik jiných majitelů. Nejprve Jan Koberský z Drahanovic a na Vedrovicích, Smil Osovský z Doubravice a na Valči, jeho syn Burian, Petr Dubňanský z Bačic a Jiřík Janauer ze Strachnova od něhož roku 1567 Rokytnou koupil Pertold z Lipé a na Krumlově. Od té dobu zůstala Rokytná součástí krumlovského panství až do zrušení poddanství v roce 1848.

Ve 13. stol. byla Rokytná zřejmě dost lidnatá, protože kolem roku 1250 odešla část obyvatel osídlovat kopcovitá území a poblíž Nového Města na Moravě založili vesnici Rokytno, která stojí dodnes.

Ve válkách husitských se polní vojsko usadilo před obsazením Krumlova roku 1423 na kopci u Rokytné, který se od té doby nazývá Tábor.

Kostel sv.Leopolda

Fara v Rokytné zanikla zřejmě koncem 16. stol. a kostel připadl k farnosti krumlovské.

V roce 1734 kostel vyhořel i s celou vesnicí a nový byl postaven na troskách původního až v roce 1775. Zasvěcen byl sv. Leopoldu a věž byla přistavěna až o několik let později. Byl v ní jeden zvon a od roku 1846 dva. V obou světových válkách byly zvony odebrány a potom pořízeny nové.

V Rokytné nebylo možné vykopat žádnou studnu a voda se musela donášet ze vzdálených studánek nebo z řeky. Z toho důvodu se obyvatelé domluvili a roku 1811 položili dřevěné potrubí, kterým tekla voda ze studánky Na Babě do kašny ve vesnici. Tato studánka leží na protilehlé stráni a potrubí vedlo přes řeku Rokytnou. S tímto vodovodem nebyli spokojeni, a proto roku 1836 položili potrubí z opačné strany, a to od Mariánské studánky. Po čase se však voda v kapličce ztrácela, a tak roku 1847 celou kapličku do základu zbořili a postavili novou, která stojí dodnes. Avšak ani toto nebylo dostačující, a tak roku 1880 položili vodovod opět ze studánky Na Babě. Tento už měl železné potrubí a v roce 1904 byl rozšířen. Voda byla zachycena z dalších studánek a ve vesnici vytékala na třech místech. Pro stálý nedostatek vody byly přes zimu r. 1936 a 1937 zachyceny tři prameny u Mariánské studánky a obec chystala položit odtud vodovodní potrubí, ale válka plány překazila a došlo k tomu až roku 1947. Tehdy byla voda zavedena do každého domu a spodní část obce byla zásobována vodou ze studánek Na Babě a horní část z nového vodovodu. Voda u Mariánské studánky byla ještě v roce 1974 nezávadná pro kojence, ale už v roce 1989 byl vodovod pro závadnost vody odpojen a Rokytná je napojena na vodovod krumlovský.

Mariánská studánka

Kaplička tady stála už před rokem 1700 a byl v ní obraz Panny Marie, který byl roku 1780 přenesen do kostela v M. Krumlově. Ve třicátých letech 20. stol. byly zachyceny tři prameny a svedeny do pramenní jímky nedaleko odtud. Do té doby byla studánka přímo v kapličce a přepadní voda odtékala železnou trubkou do potoka, která trčí ze břehu dodnes. V roce 1971 byla kaplička opravena a zřízena v ní Lurdská jeskyně se soškou Panny Marie. Střecha na kapličce byla vyměněna v roce 2005. Po celá staletí navštěvovali toto místo poutníci a vodu považovali za léčivou. V současné době navštěvuje Mariánskou kapličku mnoho obyvatel z okolí i turistů z nejvzdálenějších míst. Ženy z Rokytné tady pravidelně uklízejí a dávají sem čerstvé květiny.

Částí Moravského Krumlova vede naučná stezka i cyklostezka: tunelem pod zámkem do údolí řeky Rokytné a podél ní do Rokytné. Odtud k Mariánské studánce a zpět do Moravského Krumlova, případně z Rokytné dál do Budkovic a Ivančic. Turisty jistě nadchne Národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytnské slepence, které byla vyhlášena 1.6.2005 a která je bohatá na různé druhy chráněné flory a fauny. Stojí za to jí vidět zejména v období květu kosatce nízkého v okolí vrchu Tábora. K dalším přírodním krásám patří bezesporu i rokytenský vodopád.

Vodopád na krátkém pravostranném přítoku řeky Rokytné má dvoustupňový charakter, zajímavější je jeho dolní část s výškou 11 metrů.
Moravskokrumlovský vodopád
K vodopádu lze nejsnadněji dojít po modré turistické značce jihovýchodním směrem z místní části Moravský Krumlov – Rokytná, asi 0,5 km za vesnicí po značené odbočce do rokle k úpatí vodopádu.
Nejvhodnější dobou k procházce k vodopádu je předjarní období, kdy taje sníh, nebo po vydatnějších deštích. I návštěva v zimě, kdy se vodopád mění v ledopád, má své kouzlo.
Příkrou a strmou stezkou lze vystoupat nad vodopád a značeným úsekem naučné stezky „Krumlovsko-rokytenské slepence“ dojít ke kapli Panny Marie, nazývané Mariánská studánka.

 KAPLE PANNY MARIE U ROKYTNÉ (MARIÁNSKÁ STUDÁNKA)

WGS-84: N 49°03'21.96" E 16°19'45.84"

Kaplička byla postavena v místě vývěru jednoho z pramenů snad již kolem roku 1700. Není vyloučeno, že to bylo i mnohem dříve, jak to vyplývá z písemné žádosti obyvatel obce Rokytné v roce 1780. V kapličce byl umístěn obraz Panny Marie a místní usedlíci jej chtěli přemístit na důstojnější místo. V žádosti uvádějí, že obraz se v kapličce nachází od nepaměti. Obraz byl přemístěn do farního kostela v Moravském Krumlově.

V roce 1836 položila obec Rokytná na své náklady dřevěné potrubí, kterým tekla voda z Mariánské studánky do kašny ve vesnici. Voda v kapličce se však ztrácela a proto ji v roce 1847 do základu zbořili a znovu postavili nákladem obce Rokytné za finančního přispění krumlovských obyvatel i knížete ze zámku. Po čase tento vodovod nepostačoval a proto položila obec Rokytná v roce 1880 nový, tentokrát železný z opačné strany ze studánek na “Babě a Bařinách“. Pro stálý nedostatek vody se v roce 1935 obecní zastupitelé usnesli postavit vodovod opět od Mariánské studánky. V zimě r. 1936-1937 byly zachyceny tři prameny a svedeny do pramenní jímky nedaleko odtud. Další práce překazila válka a vodovod byl dokončen až v roce 1947. V té době byla ještě malá studánka přímo v kapličce a voda z ní odcházela přepadní trubkou, která ční ze břehu dodnes.

Kaplička byla v roce 1971 opravena a poté slavnostně vysvěcena.