Záhadné podzemí pod Prosekem

Kolem jeskyní bylo rušno již kolem roku 2000 př. n. l., kdy se zde usídlili lidé doby železné. Nad podzemím se roku 970 vztyčily zdi kostelíka sv. Václava, který založil kníže Boleslav II. Svatyně se stala jedním z míst, odkud mohli lidé sestoupit do labyrintu. Podzemní chodby, budované od dávných časů, mířily v jedné větvi až do Staré Boleslavi, kde Boleslavův otec zavraždil svého později svatořečeného bratra Václava.Směr  této podzemní trasy lze dodnes sledovat podle kapliček a božích muk postavených na povrchu. Další zajímavostí je, že osa tvořená spojnicí mezi rotundou sv. Kříže v Praze na Starém Městě, proseckým kostelíkem a chrámem ve Staré Boleslavi sloužila v 11. století jako astronomická pomůcka prourčení jarního slunovratu.

V podzemních sálech bylo živo také v 17. století, kdy zde pronásledovaní Čeští bratři sloužili tajné mše. Dodnes tam prý svědci slýchávají tajuplný zpěv.

Z dříve obrovského labyrintu se dodnes dochovalo jen několik kilometrů. Geologové a archeologové tam našli oltáře i kaple, jde však jen o zlomek toho, co prosecké podzemí kdysi obsahovalo a dodnes vlastně obsahuje.

Hákové kříže v kostele sv. Václava

Hákový kříž si dnes většina lidí spojuje s Adolfem Hitlerem, nacisty a třetí říší. Kdybyste ale navštívili bohoslužbu v kostele sv. Václava na Proseku, uviděli byste je na jeho stěnách také a to v množství více než malém. Těžko však podezřívat románské stavitele ze sympatií k NSDAP - za zdejšími hákovými kříži se ukrývá další dosud nerozluštěné tajemství.

Křesťané sice hákový kříž také používali, ale jen krátce v počátcích svého hnutí. Vysvětluje se to tím, že za časů pronásledování ze strany římských císařů se jim hodil jako zástupný symbol Kristova kříže. Vyskytoval se tehdy také v prostředí některých raných sekt ve východní části někdejší římské říše. To vše ale skončilo celá staletí před stavbou proseckého kostela. Svastika z církevního i světského umění Evropy ve středověku vymizela a dnes se k ní žádná z křesťanských církví veřejně nehlásí – pohanský sluneční symbol musel být zapomenut. Pro přítomnost hákového kříže na Proseku se tak nenabízí žádné oficiální vysvětlení.

                                                                                  (zdroj :   tajemnamista.cz ,  novakoviny.eu)

AKCE PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKY

Poznámka k tematu - Martin Ronge:

Svastika, neboli hákový kříž, byla používána v sanskrtských textech

ve starověké Indii jako symbol Slunce nebo vyzařování a je v těchto oblastech užívána dodnes.

Záleželo na tom, jestli je směr zalomených paprsků orientovaný jako pravotočivý

nebo levotočivý, v jednom případě dodávala energii, v jednom jako symbol odebírala.

Je z hlediska výsledku druhé světové války štěstím, že nacistická svastika

byla v počátcích hnutí a při vytváření symbolů nacismu definována jako

pozitivně vyzařující, což vzhledem k orientaci černého nacistického řádu SS

na černou magii podkopalo samu podstatu funkce symbolu a docházelo k infiltraci

opačných vlivů. Spolu s oběťmi vojáků USA, Sovětského svazu a všech zúčastněných

spojenců a řadových občanů spojenecké aliance i okupovaných zemí

a astrálními zvěrstvy při rituální genocidě Židů a Romů se vytvořily předpoklady

pro vítězství Spojenců nad mocnostmi reprezentovanými

nacistickým Německem, Itálií a Japonskem řízených z asijských černomagických centrál.

Druhá světová válka byla mementem, které nás ve společném vědomí lidstva

varuje před zneužitím moci a studená válka nepřerostla v otevřený jaderný konflikt

i z důvodů předchozího vybití egregorů agrese v první a druhé světové válce.

Vzhledem k historii místa - kostelíku sv. Václava v Proseku  je možné,

že symbol byl přejat ze starších zdrojů, než je obvyklé. Evropská kultura

má kořeny v Indii, z níž přišly hlavní proudy - viz nacisty rovněž zdiskreditovaná

proklamovaná árijská rasa, jazykové stopy  - indoevropské jazyky,

příbuznost sanskrtu a hebrejského písma, původ protokeltů, slovanů i germánů

v indických větvích civilizace a podobně. Zkrátka, jak je zřejmé z mnoha pramenů,

Indie nesla plamen vnitřního rozvoje jako vyvolený národ před hebreji a předtím,

než se světlo dostalo do Evropy, kde je nyní. Neznamená to, že v ostatních oblastech

světa nedochází k rozvoji  a nevyzrávají lidé, kteří jsou schopni převádět velké energie,

nicméně pochodeň, jádro vývoje je neseno v určité oblasti určitou skupinou lidí.

Tato oblast se s časem mění, aby byl zajištěn rovnoměrný vývoj

v souladu s energetickým systémem Země. V minulosti tak přešlo Světlo z Atlantského prostoru,

zhruba z dnešní Ameriky a Kanady přes dnešní Beringovu úžinu a Island

do nejvýchodnější Asie, přes Čínu, Japonsko a Koreu se dostalo do Indie

a odtud do Evropy. Ohnisek bylo po zániku Atlantidy více, stejně jako atrakčních oblastí

jednotlivých mimozemských entit, které ovlivňovaly v minulosti mnohem nepokrytěji

vývoj  života na Zemi.