Psychotronická velmoc Československo 

•  

 

O totalitách většinou platí totéž co o hororech - dobře se o nich čte, ale žít v nich už tak hezké obvykle není. Důvod je prostý: vypjatá doba plodí silné příběhy. Jakákoliv totalita přitom je už ze své podstaty tajnosnubná a ve snaze udržet moc často experimentuje i s netradičními prostředky. Především ale otevírá dveře osobnostem, které by psycholog asi označil jako nestandardní. Nejen k moci, ale i do laboratoří a k akademickým hodnostem. To, že kosmická raketa vznikla v Třetí říši a prvního člověka do vesmíru vyslal Sovětský svaz, není náhoda.

Platí totéž i o mimosmyslovém vnímání a dalších psychotronických technikách?

 

Skvěle vybavené laboratoře

"Třebaže si to mnozí nepřipouštějí, minulý režim pavědu hýčkal a podporoval," uvedl v jednom novinovém rozhovoru známý astronom a popularizátor vědy Jiří Grygar. "Dokladem toho byly psychotronické laboratoře, které nechal režim vybavit moderními přístroji, jaké neměly ani mnohé zavedené výzkumné ústavy."

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

obr: Parapsychologii (psychotroniku, biotroniku...) mnozí "oficiální" vědci považují za pavědu. Problém spočívá v tom, že nedokáže zopakovat výsledky experimentů za přesně definovaných podmínek, což se považuje za základní princip vědeckého výzkumu

 

Jiří Grygar ovšem je programový skeptik a aktivní člen spolku Sysyfos, který pojal za svůj cíl vymýtit pavědy z povrchu zemského. Takzvaným skeptikům ovšem kromě skutečných bludů stále častěji vadí i jevy které se pouze dosud nepodařilo vysvětlit, nebo jen neobvyklé myšlenky vnášející neklid do přehledně rozškatulkovaných a poněkud zatuchlých myslí kariérních akademiků. Odsoudit představitele bolševické psychotronické pavědy je snadné - ale nevyléváme s vaničkou i dítě?

Co to ale vlastně je ta "jedinými opravdovými vědci" proklínaná psychotronika?

Potíž spočívá už v tom, že ve skutečnosti jde o velmi pestrou škálu dosud nevysvětlených a často i popíraných fenoménů - a skoro každému z nás se něco takového už někdy stalo. Spadá sem například telepatie (přenos myšlenek a informací na dálku), telekineze (ovlivňování hmotných předmětů na dálku, práce s virgulí atd.), určité formy léčitelství, mimosmyslové vnímání (telegnose, jasnovidectví, předtuchy) a podobně. Není vyloučeno, že psychotronickou podstatu mají i některé jevy, které bývají popisovány jako komunikace s mrtvými a řada dalších.

Psychotronické (někdy se též používá termín "biotronické") fenomény mají jednu nepříjemnou vlastnost společnou s kulovým bleskem: dovolují si odehrávat se zcela náhodně, spontánně a velmi často lidem prostým bez odborného vzdělání. Jaksi se tak vzpírají přenosu do laboratoří a zkumavek. Něco takového "skutečná věda" neodpouští.

 

Psychotronikou se zabýval i Purkyně

Jsou ovšem vědci a "vědci" - ti opravdoví (bez úvozovek) se neznáma nebojí. Málo se ví, že v 19. století na našem území tyto jevy často zkoumali nejpřednější učenci té doby. Mezi ně patřil na sklonku svého života i Jan Evangelista Purkyně. Ten například testoval, jak telepatické schopnosti lidí vlivní uvedení do hypnotického stavu a dospěl k zajímavým výsledkům: jako první upozornil na skutečnost, že "magnetizace" (jak se tehdy hypnóze říkalo) tyto schopnosti zesiluje. Ne náhodou chybí údaje o psychotronických výzkumech geniálního českého přírodovědce, jak ve většině jeho životopisů, tak i v přehledech jeho díla.

 

obr: Psychotronickým bádáním se zabýval také mezinárodně uznávaný přírodovědec Karl Reichenbach, který v 19. století působil na Salmovském panství 

 

Podobné zájmy měl i tehdy mezinárodně proslulý chemik, metalurg a geolog Karl von Reichenbach působící na Moravě za podpory hraběte Hugo Salma. Za pomoci citlivých osob se snažil zkoumat různé podoby psychotronických jevů a dospěl k názoru, že za nimi stojí dosud neznámá biologická energie, kterou nazval ód. Výsledky své práce shrnul do zajímavé publikace Ódické listy

Významným badatelem v oboru psychotroniky byl také fyziolog prof. Eduard Babák (1873-1926). Ten dokonce obhajoval výzkum telepatie ve své inaugurační řeči při uvádění do funkce rektora brněnské Masarykovy university. Dnes by ho to patrně stálo kariéru. Ještě roku 1922 založil ing. Viktor Mikuška (1882-1966) v Praze spolek nazvaný Vědecká metapsychická společnost. To už ale mělo studium záhadných schopností lidské mysli svá nejlepší léta pomalu za sebou.

Problém spočíval v tom, že ani významní seriózní vědci (nejen u nás, ale i jinde ve světě) se za dlouhá léta bádání nedopracovali k výsledkům, které by šlo obhájit ve vědecké diskusi. Nepřítomnost důkazu sice ještě nutně nemusí být důkazem nepřítomnosti dokazované skutečnosti, věda ale tohle pravidlo neuznává. Požaduje experiment, který lze za přesně definovaných podmínek opakovat se stejnými výsledky - a to žádný psychotronik ještě nepředvedl. A tak se problematické obory postupně staly doménou sice snaživých, nicméně odborně zcela nepřipravených amatérů, kterým se je postupně podařilo zdiskreditovat. Později se u nás už žádný odborník dbalý svého jména neodvážil k psychotronice ani přiblížit.

Zřetelným předělem se stal rok komunistického puče 1948. Oficiálně proto, že psychotronika byla vyhlášena za buržoazní pavědou odporující dialektickému materialismu. Ve skutečnosti ale možná i proto, že výzkum na tomto poli spadl do položky "Tajné".

 

Jan A. Novák

Psáno pro časopis Naše rodina

 

obr: Pokusy s telepatickým přenosem informací

Na socialistickou éru má někdo vzpomínky nepříjemné, jiný příjemné, další žádné - se záhadami by ji ale asi spojoval málokdo. A přece jich po sobě tento režim zanechal pozoruhodné množství. Ponechme stranou ty, které se dotýkají mocenských hrátek a všimněme si raději těch, které jakoby navazovala na mystiku mnohem starší: na výzkum neznámých sil lidské psychiky. Zde je první díl série článků stručně shrnující vývoj snah o parapsychologické bádání u nás.

V komunistickém Československu byla psychotronika vyhlášena za buržoazní pavědu odporující dialektickému materialismu - a běda tomu, kdo by se jí chtěl zabývat. Ovšem jen oficiálně. Ve skutečnosti se tajné služby o tento výzkum intenzívně zajímaly.A když papalášům přestalo zdraví sloužit, většinou šly poučky marxismu-leninismu stranou.

Psychotronika a další podobné směry se českých zemích mohly chlubit dlouhou tradici, kterou poprvé přerušila druhá světová válka. Nacisté měli k pronásledování hned dva dobré důvodů - jednak měly některé spolky s tímto zaměřením charakter tajných společností, jednak šlo vlastně tak trochu i o konkurenci. Vše, co se týkalo tajných vědění totiž mimořádně zajímalo šéfa SS, mocného Heinricha Himmlera. A i když ten, kvůli této zálibě občas sklízel posměch i od samotného Adolfa Hitlera, nenechal se zastavit.

obr. Jan Mikolášek patřil mezi vyhledávané české léčitele. Během druhé světové války prověřovalo jeho léčitelské schopnosti i Gestapo, které mělo speciální oddělení zaměřené na okultismus a esoteriku

Také v protektorátu proto působila jeho společnost Ahnenerbe pracující na pomezí archeologie, etnografie a okultních věd. Nechybí ani názory, podle kterých za těmito aktivitami stál tajný řád Thule, který někteří pokládají za sílu skrytě kontrolující nacistické hnutí.

Pražské gestapo dokonce mělo speciální oddělení, které se zabývalo pronásledováním okultistů a zabavováním esoterických knihoven. Vedl je Fritz Kiesewetter, referent pro církevní záležitosti, který ale současně také příležitostně přesvědčoval některé české esoteriky ke spolupráci. Traduje se například, že v Petschkově paláci zorganizoval test, který měl prověřit schopnosti známého lidového léčitele Jana Mikoláška. Kiesewetter byl popraven v Praze roku 1947.

Po válce si milovníci světa tajemných sil mohli vydechnout - ale jen na krátko. Na pouhé tři roky, zbývající do komunistického puče, po němž noví vládcové bezprostředně navázali na to, co začal Heinrich Himmler.

Po vzoru Velkého Bratra

Období studené války se paradoxně stalo také renesancí studia paranormálních jevů. Obě strany se bály pustit ze zřetele jakkoliv možnost získat převahu, a tak soupeřily nejen v klasických zbraních, ale i v různých mimosmyslových, biotronických a jasnovidných výzkumech. I vybraní senzibilové východního bloku se pod státním dozorem činili, přestože oficiálně tu byla parapsychologie prohlášena za buržoazní pavědu. Existují náznaky, podle kterých tajné služby jedince zabývající se paranormálními jevy velmi aktivně vyhledávaly, sledovala a ty nejnadějnější nutily ke spolupráci.

obr: Populárního léčitele Františka Bardona poslal komunistický režim roku 1949 do tábora nucených prací. Byl pak zatýkán opakovaně a roku 1958 ve vězení zemřel.

Stalin například už během války do svých služeb angažoval známého sovětského senzibila, jasnovidce a telepata Wolfa Messinga. Byl s ním zjevně spokojen, protože mu jako jedinému "specialistovi" tohoto zaměření dovolil pořádat veřejná představení. Když se Stalinově pozůstalosti našly seznamy, knih které si objednával, bylo mezi nimi i nápadně mnoho titulů týkajících se psychotroniky, hypnózy a okultismu. Podle některých zdrojů byl v Gulagu tábor, v němž se uvěznění odborníci intenzívně zabývali výzkumem telepatie a podobných jevů.

Sovětský svaz byl náš vzor, takže se totéž odehrávalo i v tehdejším Československu - přestože také zde samozřejmě platila oficiální linie, podle které jde o pavědy a jejich nositelé představují nebezpečné tmáře.

Tak se například stalo, že už roku 1949 byl do tábora nucených prací odsouzen uznávaný léčitel František Bardon, který si údajně uměl poradit i s rakovinou v pokročilém stádiu. Opakovaně zatýkaný a znovu propouštěný Bardon také nakonec ve vězení roku 1958 zemřel na neléčený zánět slinivky. Ve stejné době ale StB kontaktovala parapsychologa Břetislava Kafku a chtěla po něm, aby spolupracoval se sovětskými vědci. Pochopitelně tajně, aby rozpor mezi slovem a skutkem nebil do očí.

Ve stínu mocných

O trochu lepší časy psychotronikům nastaly po nástupu Antonína Zápotockého do prezidentské funkce roku 1953. Důvodem nebylo jen ukončení stalinského teroru, ale také to, že Zápotocký měl s léčiteli osobní zkušenost. Ještě před komunistickým převratem trpěl snětí, díky níž mu hrozila amputace nohy. Tam kde selhali přední odborníci, nastoupil legendární léčitel Jan Mikolášek a uspěl. Pomohlo to ale jen krátce: po Zápotockého smrti opět nastoupila tvrdá linie. Roku 1959 putoval na pět let do vězení i sám Mikulášek.

obr: Josef Zezulka, asi nejznámější a nejvyhledávanější český léčitel

A tak to šlo pořád dokola: někteří léčitelé a psychotronikové měli problémy, zatímco jiní tu a tam došli i jakéhosi oficiálního posvěcení - situace se ovšem velmi rychle měnila, podle toho jaké zprávy přicházely z východu a který papaláš zrovna trpěl neduhy, jimž šlo "duchovní cestou" ulevit. I proto je patrně nejznámější postavou tohoto období léčitel a samorostlý filosof Josef Zezulka (1912-1992), který se údajně dočkal i jakési verbální podpory od nejvyšších představitelů Akademie věd.

Doba se ale zvolna měnila. V 60. letech se v tisku začaly objevovat v tisku zprávy o úspěších psychotronického výzkumu v SSSR, a tak došlo k uvolnění i u nás. Skutečná bomba ale přišla až na počátku 70. let: František Kahuda (1911-1987), někdejší náměstek ministra školství a osvěty, a později i jeho nástupce ve funkci se stal aktivním badatelem v oboru psychotroniky. To už je ale jiná historická etapa, kterou si necháme na příští pokračování článku.

Jan A. Novák

Od počátku 60. let minulého století se poměry v tehdejším Československu začaly nenápadně lepšit. Díky tomu bylo aspoň tu a tam možné se znovu začít veřejně zabývat i parapsychologickými tématy. Badatelé na tomto poli to ale stále neměli lehké. poprvé ale také vznikly oficiálně uznané (a veřejně přiznané) subjekty, které se bádání na poli mimosmyslového vnímání  věnovaly.