PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD

Co je to vlastně přijetí světlé a temné stránky? 

Žijeme v polárním světě. Hmotná sféra existuje mezi dvěma póly, z nichž jeden je pasivnější a druhý aktivnější. Oba se odštěpily v počátku stvoření z jednotného Vědomí, s velkým V proto, abychom odlišili lidské pojetí vědomí a nadosobní zdrojové Vědomí.

Abychom mohli realizovat určitý stav vědomí, tedy trvale žít na určité úrovni a vnímat vše, co je jejím obsahem, musíme dosáhnout příslušnou frekvenční hladinu a stabilizovat ji. Pokud člověk dosáhne např. v meditaci s podporou tuto úroveň, nemusí to znamenat, že mu patří, že je v ní stabilní. Podporou může být přítomnost skupiny lidí, z nichž každý samostatně nemusí danou úroveň dosahovat kvůli existenci osobnostních blokád, ale ve spojení se individuální nevyváženosti mohou vyrovnat a dojde k synergii (realizační síla skupiny může být vyšší než u jednotlivce, je třeba ji ale složiteji slaďovat), nebo člověka, který přístup do dané úrovně trvale vlastní a je ochoten jej sdílet, nebo podpora silového místa, v němž se právě v okamžiku dosažení nacházíme, nebo časového průsečíku synergicky působících planetárních sil... Podstatné je, že dokud nejsme schopni procítit, zažít, přijmout a zpracovat do hloubky jednotlivé polarity, nelze je usmířit, což by mělo být třetím, oba předchozí zastřešujícím stavem, který je přirozeným pokračováním a současně koncem starého a počátkem nového cyklu tvoření. 

Ve svém vědomém vnímání světa " kolem sebe", který je ve skutečnosti uvnitř nás, jsme v převaze vedeni ke světlu, ať již morálním kodexem společnosti, která stanovuje pravidla zajišťující udržitelný rozvoj a omezuje jednání ohrožující integritu uskupení lidí, nebo přirozenou tendencí k harmonii odvozenou z převahy zdroje světla v člověku a základním zdrojem jeho energie - v srdeční čakře, sídlu lásky, sídlu spojení s Původem. V běžném životě jsme tak vychováváni " k dobru",  "zlo" je odmítáno. V pohádkách a mýtech, jakožto archetypálních předlohách existence, návodech a současně dokumentech historického vývoje, většinou dobro nakonec vítězí nad zlem. Tyto pohádky vykládáme svým dětem a hluboko v nich tuto tendenci zakořeňujeme. Budíme tím současně pojmy "vina", "trest" a napomáháme duším obalit se do těla, aby mohly (jako možnost) znovunalézt (v témže životě..?) znovu svou nesmrtelnou původní identitu. V procesu tohoto božského vdechu a výdechu zakoušíme v oslepení jako vtělené duše dramatické zvraty fyzických situací, aby postupně došlo k naplnění Božské hry, nazývané ve starých textech Lílá Amrit. Vědomí se obohacuje a zakouší samo sebe v nesčetných situacích a tím spěje k znovuuzavření původní Jednoty sama sebe. Kostrbatě vyjádřeno slovy nevyjádřitelné, popsání nesouměřitelných úrovní jazykem nejnižších úrovní - tedy nedokonale.

Druhou stranou, stojící v protikladu ke světlu je temnota. Temnota jako nedostatek světla, omezení a stagnace, v hraniční poloze bez rozhledu a naděje návratu, fragmentace bez možnosti cítit perspektivu sjednocení, bezcitnost. Také ale temnota  jako hmotná úroveň, prostředek existence hmotné úrovně Země. V určitém pohledu připojení k Zemi, jejíž jedním z aspektů je i využití hmotné úrovně, hojnost a bohatství. Nepochopení vedlo k negativizaci hmotného bohatství, jehož pomíjivost je z hlediska omezení lidského věku a karmického zákona pochopitelná. Církve často uzákonily chudobu jako nutnost duchovního vývoje, ale chudoba sama o sobě není zárukou správného postupu, jde jen o deformaci významu jedné z možností, jak prozření dosáhnout. Individuálních cest je nesčetně, zrcadlících Cestu. Stále platí fakt, že pokud přistupujeme ke svému životu čistě, s čistými úmysly vycházejícími ze srdce, nikoli v převaze z osobnosti, můžeme projít peklem a na konci najdeme znovu světlo. Je třeba ztratit strach na hlubokých úrovních a naplnit se láskou. Spíše: pustit ji znovu dovnitř hluboko do sebe.

Stejně jako vědomé světlo je třeba poznat nevědomou tmu, abychom mohli obě polarity sjednotit. Podle mých zkušeností je vhodné nejprve realizovat světlo v sobě do vysokých úrovní a poté se postupně vydat na druhou stranu, nicméně toto schéma je velmi ideální. Ve skutečnosti se nejčastěji setkáváme s modelem, kdy si uvědomujeme fragmenty obou polarit a postupně se je snažíme zvládnout, někdy část života věnujeme boji s největšími závislostmi, abychom poté, co je konečně uchopíme, pojmenujeme a chceme uvidět, je prosvětlili a transformovali nebo se jimi nechali ovládnout úplně. Jeden i druhý stav v sobě nese finální vítězství: zkušenost. Tu zúročíme v dalším. Není se tedy v nadhledu vlastně čeho bát. Z hlediska osobního jde ale o největší dramata v životě, spojená s obrovskými zisky nebo úniky životních sil, vypjatými emocionálními stavy a osobními ztrátami. V běžném životě můžeme tato vítězství a prohry velmi vzdáleně srovnat se svatbami a rozvody.

Cítíme-li energie, poznáme polarity snadněji, minimálně v určitém rozpětí běžného vnímání, které přesahujeme. Pokud máme dobře vyprofilovanou osobnost, téměř vše lze cítit srdcem nebo odezřít z průběhů situací v kombinaci s odpovědí srdce. Není nutné usilovat o nadsmyslové vnímání a schopnosti, už z toho důvodu, že v průběhu Cesty se vědomí postupně rozšiřuje a přirozeně přicházejí otevření dalších úrovní a do nových schopností přirozeně dorůstáme. Chceme-li cíleně dosáhnout těchto nadstandartních schopností jasnozření, jasnoslyšení, jasnocítění, často nás samo osobnostní chtění blokuje, naše žádosti o schopnosti odfiltrovávají nižší úrovně, které tuto funkci mají v popisu práce a dostává se spíše falešných připojení a energetického parazitování. Z mého současného pohledu je nejdůležitější udržet vyvážené propojení do polarit se středem pociťování v Srdci. Pokud se nepodaří udržet trvale, vracet se k němu, ovládnout znovu myšlenky a neohlížet se - na to je čas, až energie znovu v propojení vzroste a zjemní. V pohádkách je to fáze útěku před čarodějnicí, kdy se princ s princeznou nesmí ohlédnout, aby nezkameněli. Napít se ze studánky, přestože z ní vylézají a hrozí draci a hrůzné představy, poté se situace změní k dobrému. 

I v našem denním životě se setkáváme s negativními zprávami v televizi a masmédiích, někteří lidé to řeší tím, že nemají televizi. Je otázkou, zda je to skutečná absence potřeby nebo skrytý strach z pádu. Vždyť všechny nástroje a události v našem světě, ve světě námi zažívaném, v něm mají své místo. Je to náš svět, námi nepřetržitě v propojení s ostatními tvořený. Ke hmotné úrovni patří světlo i tma, jedno bez druhého nemůže existovat. Zvolíte -li převahu tmy, obdržíte vysokou realizační energii ve hmotě, moc a ovládání, budete obtížně přeladitelní k lásce a jemnosti. Vaše připojení bude vykazovat razantní, ale užší paprsek bez plného rozvinutí potenciálu. Kdo bude setrvávat převážně ve světle, bude obtížně naciťovat hmotné události a bude vnímat situace, které jej mají formovat, jako méně podstatné - a tím může přicházet o jejich jádro, dostat se do stavu odpojení se od hmotné úrovně, což neblaze ponese jeho hmotné tělo. Pouze propojení v plném rozsahu obou úrovní přinese nejvyšší potenciál. Znám svou tmu, volím světlo.

Setkávám se s názorem, je ojedinělý, ale přišel, že polární pojetí světa je jen jednou z možných úrovní nazírání. Je to samozřejmé, my lidé zobecňujeme a zanedbáváme některé směry, abychom mohli nalézt cestu mezi názory a myšlenkami mnohými, které by rozmělnily naši pozornost a neumožnily přiměřený postup. Člověk, který je nositelem tohoto postoje, je paradoxně žena. Přichází na meditační setkání. Její rozumová úroveň je brilantní, vytváří s vysokou inteligencí řetězce a úsudky, které jsou zajímavé, a to i tím, že podkladová energie je velmi silná - nicméně ji chybí určitá část ženské síly a jemnost určitých kvalit jako je štěstí, chybí rovněž vyváženost polarity, je více na negativní straně a drží se v mužských kvalitách. Ženská levá strana je ve vědomí méně preferovaná a teče přes ni menší množství energie. Jde o nevyváženost v důsledku nepřijetí sebe sama a blokád na ženské straně, rodových i karmických energií. Prozařuje se přes ni směs technologických inteligencí a protože pracuje s tarotem, i tato neosobní kvalita. Tyto energie způsobují naladění jednostranné a zůžené, vyvážené do atraktivity pro určitý typ lidí velkou silou (s užší a tvrdou frekvencí v převaze). Nejsou mi příjemné, alespoň ve své manifestované podobě, ale vzhledem k tomu, že jsem tyto energie sám určitou dobu v minulosti žil, jsem schopen je transformovat. Partnerské vztahy dívky - ženy nejsou příliš harmonické, většinou samota, minimálně vnitřní, nebo značně komplikované partnerství. Má výtvarné nadání, je velmi citlivá v určitém okruhu uvažováním,  omezeným jednostrannějším přístupem. Ptal jsem se sám sebe, proč dochází k setkávání, odpověď je " kontakt se svou temnou stranou ". Je tam ještě jedna poloha: dívka je na pomezí světla a tmy a volí, kterou stranou převážně půjde. Její dosavadní život je naplněn kvalitami méně harmonickými, nicméně přišla tudy a otevřela se v důsledku nevyřešení vnitřních strachů specifickým způsobem, je tedy tento způsob života jakousi stabilizovanou, byť pocitově méně uspokojivou normou. Chtěla - li by dosáhnout středu a skrze vyvážení projít k plným průsvitům a nejjemnějším frekvencím lásky, radosti a štěstí, bude velmi pravděpodobně nezbytné změnit směr a způsob, protože v tomto jejím systému vyvážení by tato transformace byla nesmírně náročná a je zřejmě nutné se postupně oddělit od všeho, co považuje za stěžejní ke svému relativně úspěšnému rozvinutí se z průměru cítění, ponechat si zkušenosti spojené s touto stranou síly, ale přestat se tudy propojovat, soustředit se z hvězd na pozemský přítomný okamžik, do hloubky jej přijmout, skrze hmotnou úroveň realizovat radost, lásku a štěstí, vyvážit ji se současnými zkušenostmi a projít středem. Potenciál k tomu zde je. Nicméně většině lidí se nedaří bez vnějšího tlaku nepříjemných prožitků zaujmout správné polohy, které zajišťují postup. Přijetí odpovědnosti za život, své myšlení a tvorbu svého světa a naplnění se láskou je rozhodujícím momentem. mr

 © Martin Ronge

 Text je kopírovatelný bez úprav s uvedením plného a funkčního odkazu na stránky www.personalnibiodynamika.estranky.cz

ZAJÍMAVÉ TEXTY