PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD

Islamizace Evropy pokračuje. V poslední době se mne v souvislosti s imigrační vlnou z dnes islámských zemí ptali mnozí lidé, s nimiž přijdu do styku, na názor na šíření islámu v Evropě. Předkládám jej zde.

Říkám jim, že jsem přesvědčen, že islám a křesťanství mají stejné základy a nakonec splynou - je tomu ale opravdu tak i v naší době? Jednou jistě splynou, stejně jako všechny náboženské proudy se vrátíme ke kořenům.

Nebude to ale až v situaci, kdy civilizace téměř zanikne a budeme řešit holé přežití - pak se těžko uvažuje o náboženství a politických uskupeních, když nemáte co do úst a většinu vašeho dne zabere úsilí přežít?

Musíme k tomu padnout až k úplné destrukci civilizace nebo existují paralely například z dob otroctví, z nichž se můžeme poučit a změnit se vnitřně i navenek tak, aby se odklonily proudy nepříznivých změn?

Jsme jako týraná žena neschopná mluvit o svém zneužívání, schopni zavírat oči před expanzí islámu, začínající imigrací?

Co žene islám k násilí a k čemu toto násilí slouží?

Chceme se zabývat kořeny naší současné situace, v níž vedeme řadu lokálních válek po dvou velkých světových a v období studené války jsme několikrát unikli o vlásek globálnímu světovému jadernému konfliktu?

Co znamená militantnost v dnešní době pro usedlou Evropu, žijící v relativním blahobytu a zapomínající se bránit?

Jaká je specifika pádu tisícileté říše římské a období temna?

Hybatelem dějin je v této hře islám, substrátem je svět. Islám přináší dynamickou změnu tam, kde dochází ke zpomalení. Prostředkem jsou vraždy, fanatismus, genocida, utlačování žen a násilí.

Řešení?

Rozhýbejme stagnaci, oživme sebe a svou schopnost sebereflexe, schopnost podívat se do podvědomého vytěsnění, co pro nás islám znamenal a znamená i dnes: akutní hrozbu, pod jejíž bičem jsme v nedávné historii prodávali své bližní do otroctví a dodnes se na tento fakt nechceme podívat - a protože jej potlačujeme uvnitř, dáváme impulz k vytvoření kritické situace navenek. 

Zákon zní: Co nežijeme uvnitř, musíme žít navenek. 

Zákon lze buď respektovat a využívat k vytvoření hranic, protitlaku, nebo jej ignorovat - a dostat příslušné děje, jež zákon ošetřuje, mimo kontrolu mysli. V současnosti je Evropa spící moloch zpruzený určitou vlastní brutalitou v minulosti - ať vezmu rekatolizaci v českých zemích, upalování čarodějnic, pogromy na Židy. Proces, který popisuji, je dobře vidět na Německu po 2. světové válce, po zachvácení nacismem: stud ze selhání ve světové válce, z podlehnutí temné straně síly, reprezentované nacismem, se promítá až do současnosti vytěsněním násilí a budování ozbrojených sil v každém občanu německé národnosti. Je zde hluboké trauma vtisknuté do egregoru němectví - selhání nechceme vidět, budeme raději pacifisté, než militantní. Je to přirozená odezva systému po masívním zneužití, na níž opět částečně bují neonacismus - stejné elitářství a nekompatibilita jako u džihádu a stějně u všech podobných hrůzovládných režimu - od Hitlera a Stalina počínaje, přes genocidu Pol Pota a Rudých Khmerů, k Číně a Tibetu v nedávné minulosti. 

Dr. Bill Warner přednášel v Brně, ve Spojených státech je označován jako xenofob, a jeho názory se zdánlivě neslučují s politikou multikulturalismu. Jeho přednáška mne nicméně zaujala, protože jasně ukazuje řízenou expanzi islámu k ovládnutí světa, které jsme v minulosti zabránili před branami Vídně - a to je pár kilometrů od nás. Nyní dochází k vnitřní infiltraci. Účelem tohoto pojednání není šířit strach, ale ukázat věci takové, jaké jsou. Je to jediná efektivní cesta, spolu s konkrétními činy, jak zabránit pádu systému. Vnitřní i vnější sílu jako Evropané máme, ale rozhodneme - li se jejich spojení nepoužít, třeba ze strachu podívat se na svá selhání v minulosti a na svou pasivitu při aktu zneužítí vůči světu ze strany islámu, na náš potlačený stud za své činy, spáchané na svých bližních - nevyužijeme ji. V církevních archivech ve Vatikánu existují dodnes doklady o tom, že po rozhodnutí rozšířit dogma celibátu jako závazné pro kněží, řada z nich prodala své rodiny do otroctví. Pro zájemce právě v tomto ohledu doporučuji prameny použité v historické literární řadě Petera Tremayna Příběhy sestry Fidelmy z prostředí ranně křesťanského Irska a uvedené v poznámkách za textem. Stav křesťanského náboženství dnes a úbytek oveček souvisí do značné míry s nepřiznanými, utajenými a potlačenými skutečnostmi z historie katolizace. Stejně - v souvislosti s naším aktuálním tématem - islamizací - můžeme hovořit o expanzi islámu v důsledku neřešení násilí na Evropě v minulosti.

Zajímavá je skutečnost, že původní, starší Korán, neobsahuje džihád a je smířlivý. Novější Korán, již pod vlivem proroka Mohameda, obsahuje třetinu násilné tematiky džihádu - svaté války vůči nevěřícím. Zajímavá pro nás je také skutečnost, že jsme hodnoceni jako jedna z nejateističtěji založených zemí v Evropě - a že islamistům je jedno, jestli jste křesťané, buddhisté nebo hinduisté - nebo nevěříte v žádné náboženství. Ani tak ani tak nezasloužíte slitování. Další důležitá položka by nám měla říci, že živením strachu z radikálního Islámu vytváříme situaci, kdy ohrožení fyzicky nastane a bude nás konfrontovat s naším strachem. Současně je důležité, že nepomůže dělat, že problém neexistuje - tímto postojem jen urychlíme a prohloubíme proces.

Z mého pohledu vidím nejefektivnější cestu v tom, že každý z nás bude vědět o nebezpečí, které radikální Islám představuje, současně nebude směšovat všechny muslimy s radikálním islámem. V tom, že ovládneme svůj strach i svou sílu, uvědomíme si jasně hranice, které chceme dodržet, neumožníme budování mešit a budeme striktně trvat na dodržování zákonů našeho státu a celé eurozóny, zpřísníme udělování občanství a tím i práv užívat stejný prostor k životu. Imigraci omezíme jedině tak, že se zpřísní a změní sociální politika vůči přistěhovalcům a velmi pravděpodobně by bylo nejefektivnějším krokem plošné snížení sociálních dávek v evropských destinacích - zhoršení životní úrovně obyvatel by postavilo masy nás prostých lidí jasně proti narušování pravidel a imigraci. Předtím nebo souběžně bychom ale měli řešit sami sebe a zneužívání sociálních dávek našimi občany. Současně s tím je třeba zabránit radikalizaci našeho obyvatelstva, aby nedošlo k vytvoření širšího neonacismu a rasismu, a v důsledku toho k vytvoření méně bezpečného prostředí. Od politiků se v prvé řadě žádá, že budou ochotni udělat i nepopulární kroky v opravdovém zájmu obyvatel svého státu, které je mohou stát mandát.

Stále bude platit to, že lidé, kteří přicházejí, se zde necítí doma, není jim zde tak dobře. Aby se islamizace nerozšířila, je třeba ji vnitřně vytlačovat v celém postoji energií člověka za současného prohloubení lidskosti a hluboké vnitřní lásky vůči člověku. Tyto dvě zdánlivě protichůdné tendence je možné propojit ve vnitřním světě člověka a dosáhnout stavu, kdy budeme mít jasné vnější hranice a přitom budeme schopni hluboce milovat. Veškeré vnitřní změny nebudou nic platné, nevzbudíme li svou sílu a sebejistotu, neudržíme - li svou suverenitu.

Zelená je zóna islámu v současnosti.

Hrozba islamizace je reálná a je tématem dneška - boje již probíhají, vzpomeňme na nedávnou Bosnu a bývalou Jugoslávii, Izrael, Thajsko, Ceylon... Džihád je na postupu a strach nám nepomůže - a nepomůže nám ani vytěsnění reality a řekneme - li: "Islám a náboženství mne nezajímají, to není moje věc! " Je to věc nás všech, především našich dětí a jejich bezpečnosti. Každý centimetr našeho prostoru je prosáklý krví a životní silou předchozích generací, vědomí sounáležitosti s půdou, rodinou, tradicemi a udržení hranic je třeba bez jakékoli nadměrné eskalace probudit a držet na vysoké úrovni - spolu se schopností se bránit vnitřně i vnějškově. Zamyslíte - li se nad tím, co strach z džihádu znamená, zjistíte možná, že jde především o potlačený strach z toho, co jsme dělali dříve, pod vlivem spáchaných hrůz již stejným způsobem jednat nechceme, ale také si dané skutečnosti nepřiznáme.

V naší zóně jsme zapomněli na uřezávání hlav křesťanům, neobřezáváme ženy, nezahrabáváme je do země a obávám se, že bychom vymřeli, kdybychom měli kamenovat nevěrné páry. Stejně tak si myslím, že nepotřebujem žít ve strachu jako dříve. Nicméně, bez nadřazování, i Keltové ve své době podlehli Germánům, sice méně rozvinutým kulturně, ale schopným sjednotit se a být pružnější. Je třeba probudit své dobré schopnosti.

V lidech i v krajině je u nás obrovský potenciál, jen je třeba jej zúročit ve vhodnou chvíli a použít jej vědomě a řízeně. Jedině společný postup v rámci Evropy může věst k dosažení mírové rovnováhy a znovuobnovení stability. Nemůžeme dost dobře odmítnout uprchlíky ze zemí, v nichž si nedokáží udělat pořádek sami a současně hlásat křesťanské milosrdenství, ale můžeme stanovit dostatečně tvrdá pravidla pro přistěhovalce, která jim umožní přežít, ale neusadit se, pokud nebudou respekttovat pravidla zóny, do níž přicházejí. Postihovat ty, kteří kupčí s lidmi a ožebračují je. Máme přímou povinnost ochránit svůj prostor - a je třeba si na tuto myšlenku po desetiletích pasivity zase zvyknout.

Lidé islámu se na druhé straně děsí degradace evropských rodinných hodnot, degradace tradičního vztahu mezi mužem a ženou a jeho vyvážení. Feminizace narušuje tradiční systém islámských rodinných hodnot a vyváženost moci mezi mužem a ženou - žena je určena k rození dětí a péči o rodinu. V Evropě počet bezdětných žen činí až 20%. Muslimové intuitivně chápou problém statistického přežití a opovrhují Evropou, bojí se změny svého světa - strach vytváří hněv a ten boj, válku. Řešením je rovněž propojení mezi náboženstvími - to je ale hypotetické, možné, ale v současnosti nepříliš pravděpodobné, protože jde o skrytý mocenský boj o energii obou egregorů, reprezentovaný xenofobií špiček obou náboženství, jejich kněžími. Ti vždy řídili a ve skrytu manipulují s myšlenkovými obrazy lidí pod nimi. Setkávají se na jedné straně konzervativní pojetí demograficky expandující společnosti vysoce propojené jednou doktrínou se západním světem špičkových izolovaných elit v demografické depresi na straně druhé. Strach vytvářejí oba modely - a především nepropojenost mezi nimi.

V Evropě nastoupala demografická krize, máme vysokou homogamii, to znamená, že inteligentní partneři si berou inteligentní partnery a mají inteligentní děti a těch je málo, je vysoká rozvodovost. Nařízené sňatky islámu neplodí sice vždy elitu, ale genom společnosti se více průměruje, je vyrovnanější a to vytváří schopnost lepšího propojení ve společnosti a akceptaci masových schemat - i náboženských. Řešením v praxi je pro Evropu mít více dětí. Čínské " One is best " je pro nás vstupenkou k rozvoji krize. Na straně druhé, malý počet dětí umožňuje se jim individuálně vysoce věnovat - nebo také ne.

Tento postoj je pro mne tím pikantnější, že si vzpomínám na některé středověké životy pod islámem. Přítomnost je ohrožující právě z této strany - je tu zatím prostor pro podniknutí příslušných změn uvnitř nás všech dříve, než nastanou nuceně. To se děje v médiích i v myslích lidí - je třeba tento proces zvědomit a otevřít všechny eventuality, aby byly nahé a zřejmé - pak strach z neznámého ztratí sílu a budeme se moci stát plnohodnotnými partnery a protivníky sami sobě - a také islámskému radikalizmu. Islám ve své původní podobě je čistá a mocná myšlenka -  stejně jako křesťanství, hinduismus, buddhismus a další - jejímž základem je láska. Provedení  je ale jiné. Alláh se ztrácí, ale pole ovládá vzor Mohamed - militantní arogance a agrese. 

Totéž platí i pro náš vnitřní svět, pro naše psychické závislosti a programové vzorce, jimiž jsme tvořeni. Ovládneme - li myšlenky a dáme vládu srdci, promění se i náš vnější svět, který promítáme ze srdce. Necháme - li se ovládnout strachem, budoucnost bude v jeho znamení, připravíme ji takovou sami, nikdo se z toho nedá obvinit kromě nás. Nedávno jsem na jedné kartě osobního rozvoje viděl pod obrázkem dvou různých stavů vlka text: "Máme v sobě dva vlky - zuřivého a pokojného. Záleží na tom kterého krmíš." Máme plnou odpovědnost za život. Proto, zdá - li se tento web jinak laděný než politicky, je to správné. Neznamená to ale, že se aktuální temata života vymykají jeho obsahu. Aniž bychom si činili nárok na konkrétní ovlivnění a prosazení se, směrujeme myšlenky a stále platí, že myšlenka je stejně silná jako čin ve fyzické realitě - pouze má jiný charakter a působí v podání řady lidí pomaleji. Je vhodné používat myšlenky i činy ve vyvážení, ten který typ upřednostnit pro tu kterou příležitost. Doufám v mír v Evropě.

Srovnáte - li fotografie krystalů vody vystavených působení frekvence slova KŘESŤANSTVÍ a ISLÁM podle Masaru Emota, uvidíte těžko popsatelnou krásu a bohatost obou. Provedení v životě se ale řídí mocenskými zájmy špiček náboženství a především manipulovatelností s členskou základnou. Uvědomíme - li si, kudy chceme jeden každý z nás jít, zdali mírovou cestou nebo válkou, uvědomění mas se promítne do špiček, které vnějškově řídí. Ve skutečnosti vůdci pouze zobrazují proudy pod nimi stojících obrovských množství lidí. Na straně druhé, každý den do Evropy přijde 10000 lidí z jihu - běženců. Částečně jde o exodus vyvolaný ekonomickou krizí, politickou krizí v Sýrii a působením Islámského státu, zčásti jde o regulérní nahnání islámského obyvatelstva do Evropy s jasným záměrem vyvolat konflikt mezi náboženstvími. Je pravda, že radikálních muslimů vyznávajících aktivně džihád, válku proti nevěřícím, je zlomek z 1,6 miliardy muslimských věřících, ale islám má od doby proroka Muhammada v sobě zakotvenu nesmiřitelnou nenávist proti jiným náboženstvím, byť je skrytá, existuje aktivně, je hrozbou. Konflikt v Evropě lze vyvolat snadno: strhnout masy muslimů ke mstě. Jak? Naženete prosté obyvatelstvo z válečné zóny vytvořené uměle IS do Evropy v množství, které Evropa neunese a vyprovokujete lokální konflikty a agresi Evropanů proti příchozím, třeba atentáty nebo štvaním a šířením agrese a nespokojenosti. Vyvoláte odvetu západních zemí vůči příchozím a následně zapojíte mstu muslimů za tuto odvetu do boje - a máte válku, kterou jste chtěli. Tento mechanismus je třeba zviditelnit - každý na světě by jej měl znát a vědět, až půjde do tuhého, že to tak je, že situace se vyostřuje manipulací - a neskočit na to. Zveřejnit a masově rozšířit mezi všechny - mezi muslimy i křesťany - a obrátit proti IS jeho vlastní agresi. Je to mírně utopistické očekávat, že pouze toto zabere - protože vlády řady zemí, především supervelmocí tuto politiku používají k vyvolání agresí a válečných konfliktů. Sklízíme v pravém smyslu slova, co jsme jinde zaseli. Je třeba tuto situaci vnitřně zlomit a otupit její ostří, dříve než přeroste do velkých rozměrů - a na tom se můžeme podílet všichni pochopením příčin, jasným zaujetím stanoviska uvnitř sebe i navenek a jednotným postupem přimět svou vládu, aby učinila vnější opatření - stanovit kvóty, změnit hlavní lákadlo Evropy - sociální výhody, neudělovat občanství až na vyjímky a přenést tábory do bezprostřední blízkosti hranic IS a mateřských zemí uprchlíků, a zde je chránit. Lidé, kteří utíkají před terorem, jej schválili, nevybojovali svou svobodu. IS má u části podporu a tato podpora poroste s počtem uprchlíků v Evropě. Je to již nyní skrytá fáze války. Tisíciletý konflikt křesťanství a islámu nelze smířit za desetiletí, natož za pár let - při současném stavu vědomí většiny lidí. Je třeba se změnit vnitřně - a nebýt ovce ani navenek. Martin Ronge

 Text beze změny s uvedením autora a odkazu na stránky je šiřitelný.

AKCE PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKY

ZAJÍMAVÉ TEXTY

ZELENÉ ZDRAVÍ

FOTOGALERIE

Personální biodynamika ... 

... průvodce Vaší transformací