PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD

 Musím říci, že právě končící týden byl opravdu těžký také pro mne. Před chvílí jsme dojeli ze severních Čech, cestou se stavili v klášteře v Kladrubech u Stříbra a těsně minuli klášter v Teplé(ahoj Františku, Martínek potřeboval servis, nestihli jsme se stavit, takže zdravíme). Doporučuji oba.

Také skončily Lékárnické dny v Kadani, opět byly pro mne bohaté, vyprovokoval jsem řízeně prudkou reakci vůči mé osobě, ale řekl jsem, co jsem cítil a chtěl, tedy spíše část, protože celek by trval příliš dlouho.

Lékárníci si stále nechtějí uvědomit, že vstup velkých řetězcových hráčů na trh je přímým důsledkem toho, že neexistuje silná opozice těchto skupin, které jsou manažersky připravené, mají know how a příkladné systémy řízení a zpětné vazby a rovněž politické páky prosadit své záměry. Napadají mne staré verše:.. Jsme slabí, malí... dosti těchto řečí! Jen kdo tak zoufá, sláb a malý jest!..  Neuvědomují si, stejně jako voliči, volící politické strany v nadcházejících volbách, že síla spočívá v malých lidech, v nás, v každém. Jsou to ve skutečnosti síly našeho myšlení, nás běžných lidí, které hýbou stranami, ačkoli to vypadá, že volíme opakovaně v řadě případů prevíty, kteří zneužijí, co mohou a nadáváme na ně.

Politici ve skutečnosti zrcadlí věrně náš vnitřní zneužívající přístup ke svému světu, klamání sebe samých v běžných denních úkonech a rituálech, v koncepci našeho myšlení.  Stejně tak, dojde-li k devastaci lékárenského trhu velkým řetezcem, nebo dohodou zdravotní pojišťovny a farmaceutické firmy, sesypeme se na něj a osočujeme jej, cože si to dovolil tak porušovat etická pravidla, která ostatní přece odjakživa dodržují.  Jenomže jaksi pomíjejí, že v minulosti jsme si jako lékárníci nechali ze strany vlády snížit  marži o desítku procent(!), neřvali jsme jako jeden velký lev, ale mňoukali jako mrňavé stádo připosraných kočiček, že jsme dopustili tento krok opakovaně, že jsme nedokázali prosadit otevírání nových lékáren podle geografického rozdělení, tak, aby nebyla jedna na druhé, ale byl mezi nimi kontrolovaný rozestup, že jsme připustili, aby majitelem lékárny nebo skupiny lékáren byl nelékárník, že jsme nedosáhli pevných cen a doplatků léků a další a další. Kdopak za to asi může?  My všichni.  A  teď, když dochází na lámání chleba a budou se některé lékárny zavírat a jiných se možná budeme postupně muset vzdát, chceme rychlá řešení, aniž bychom něco dělali, aniž bychom sáhli do rezerv své tolerance a nechceme se spojit do funkčního celku, který jako jediný může řízeně konkurovat miliardovým kapitálům? Nejdeme často ani k volbám do stavovské lékárnické komory, máme totiž svých starostí a práce dost. Jenomže výsadní postavení ve společnosti, kam lékařská i lékárenská zaměstnání bezesporu patří, s sebou nesou i odpovědnost za ekonomické vyvážení našich aktivit a vystupování cechovního uskupení jako celku, za aktivní práci pro výše uvedené výsledky, které zajistí ochranu našeho postavení.  

Tady se podepsal socialismus přerušením tradic vlastnictví a stavovské hrdosti první republiky. Jenomže za tu dobu už uplynulo mnoho času, jsme dospělí a nikdo na nás nepočká, ani v Evropě, ani v lékárenství! Ani v lékařství, ani v průmyslu, ani v ekologie, ani v životě.

Takže buďme aktivní ve vztahu k životu, jděme k volbám  a přestaňme hledat vnější viníky za to, že vězíme ve svízelné situaci. Připustili jsme ji, musíme z ní ven!

Jak? Přestaňme spolu uvnitř bojovat a obviňovat se (nemyslím tím dovolit kriminalitu, ale přijmout svůj díl odpovědnosti za aktuální stav), spojme síly a prosaďme změny, které povedou k nápravě legislativních rámců, poučme se z příkladného ekonomického, marketingového, vzdělávacího postupu řetězců, kterých je jinak plná Evropa a celý svět, kupodivu, a dříve nebo později stejně přijdou. A tento přístup rozviňme a zlepšeme, jsme Češi a umíme to. Jen čekáme, kdo že si to za nás bude pálit prsty? Nikdo! Překvapení! Šachy se teď hrají jinak a má to vysokou úroveň. Směle do hry a  předtím prostudujte protistranu a poučte se z jejích vynikajících tahů. Nebo to zkoušejte pomalu váhavě neprofesionálně- a za chvíli budete bez figur. Spojte se do velkých celků  s finančním potenciálem v řádu desítek miliard, které budou sdílet(a nikoli zneužívat) spojené informační a finanční toky a budou mít dokonalou zpětnou vazbu, skvěle propojte systém vzdělávání a odměňování nebo chtějte propojení stávajících virtuálních řetězců mezi sebou a vytvoření této struktury velkého řetězce.

A udělejte to rychle, v řádu měsíců, maximálně dvou tří let. Naučte své špičky politicky lobbovat, tak jako to dělají velké společnosti, stanovte jasnou a údernou pozitivní vizi, stanovte reálné dlouhodobé, střednědobé i krátkodobé finanční plány a přimějte běžného lékárníka k tomu, aby je znal, myslel na ně v práci, měl cíl před vnitřním zrakem a podporoval je a naplňoval. Jak? Svažte moudře odměnu a výsledek s progresivním nárůstem v závislosti na plnění na všech úrovních. Používejte vrcholné manažerské techniky jak při řízení lékáren tak při řízení sebe. Otevřte se svému potenciálu, jinak vás pozře jiný, připravenější. A naučte se v tomto procesu myslet, žít, relaxovat. Vstupte do Evropy.  No jestli tohle nepatří do ranku Personální biodynamiky, tak už nic (:-))  Martin Ronge