Lidská mysl je úžasná věc. Poznání, akt nebo proces myšlení, nám umožňuje rychle zpracovávat obrovské množství informací. Například pokaždé, když jsou vaše oči otevřeny, tak je váš mozek neustále bombardován podněty.
Bohužel naše poznání není dokonalé a existují určitá pochybení, protože jsme náchylní k tomu, co je v psychologii známé jako poznávací zaujatosti (cognitive biases). Mají je všichni, bez ohledu na věk, pohlaví, vzdělání, inteligenci nebo jiné faktory. Některé z nich jsou velmi dobře známé, některé ne, ale všechny z nich jsou zajímavé. Jsem si jist, že každý najde jednu, která se mu stala a nyní rozpozná, když u něj nastane v budoucnosti znova.
10) Klam hazardního hráče
Jde o tendenci si myslet, že budoucí pravděpodobnosti jsou pozměněny minulými událostmi, ale v realitě to tak není. Některé pravděpodobnosti, například že vám u hozené mince padne orel, jsou pořád stejné, zde jde o pravděpodobnost 50% a nezáleží na tom, že vám předtím desetkrát padla panna. Myslet si, že se pravděpodobnosti změnily je běžnou chybou, obzvláště při hazardních hrách. Možná to zní jako samozřejmost, ale tato chyba ve vnímání způsobila, že mnoho gamblerů prohrálo peníze, protože si mysleli, že se změnily pravděpodobnosti.
9) Reaktivita
Reaktivita je tendence lidí chovat se jinak, když ví, že jsou sledováni. V roce 1920 Hawthorne Works (výrobní továrna) zadala studii, zda různé úrovně osvětlení ovlivňují produktivitu pracovníků. To, co zjistili, bylo neuvěřitelné, měnící se světlo způsobilo stoupání produktivity! Bohužel, když byla studie ukončena, tak se úroveň produktivity snížila na běžnou úroveň. Bylo to proto, že změna produktivity nebyla způsobena změnou intenzity osvětlení, ale tím, že byli pracovníci sledováni. Toto demonstruje formu reaktivity; když jedinci ví, že jsou sledování, tak jsou motivováni ke změně svého chování, obecně aby vypadali lépe. Reaktivita je vážným problémem v oblasti výzkumu a musí být kontrolována slepými experimenty – někteří z experimentátorů záměrně postrádají informace, které by mohly ovlivnit jejich posuzování faktů.
8) Pareidolie
„Pareidolie je psychologický jev, při němž dochází k dotváření vnímaných neurčitých nebo nezřetelných podnětů ve smysluplné obrazy za pomoci fantazie[1]. Typickým příkladem je rozeznávání tváří, zvířat a jiných objektů ve tvaru oblaků. Kromě těchto vizuálních pareidolií existují také pareidolie akustické, kdy je zvukovému podnětu (zvuky zvířat a předmětů) přisouzeno specifické citoslovce nebo konkrétní význam. Je zajímavé, že jednotlivé onomatopoismy se pro různé jazyky někdy i výrazně liší.“ zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pareidolie
Zajímavý fakt: Rorschachův test byl vyvinut pro použití pareidolie, aby se proniklo do duševních stavů lidí. Testovaným osobám jsou ukázány snímky nejednoznačných obrázků a jsou požádány, aby popsaly, co vidí. Odpovědi jsou analyzovány, aby byly objeveny skryté myšlenky testovaných.
7) Sebenaplňující předpověď
„Sebenaplňující předpověď je sociální přesvědčení nebo očekávání, které ovlivňuje skutečnost tak, že se proto stává pravdivým. Vztahuje se jak k přístupu člověka k sobě samému, tak k hodnocení jiných osob, očekávání událostí atd.
Např. pokud jdeme do boje jako poražení, zaručeně prohrajeme. Když rodiče svým chováním přesvědčují dítě, že za nic nestojí, vyroste z něj s největší pravděpodobností člověk bez špetky sebedůvěry. V případě výzkumů tak mohou experimentátoři ovlivnit respondenty.“ zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sebenapl%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_p%C5%99edpov%C4%9B%C4%8F
Zajímavý fakt: Ekonomické recese jsou sebenaplňující se proroctví. Vzhledem k tomu, že recese znamená, že po dvě čtvrtiny roku hrubý domácí produkt (HDP) klesá, tak nemůžete vědět, že jste v recesi, pokud v ní nejste alespoň 6 měsíců. Bohužel, při prvním náznaku poklesu HDP média hlásí možnou recesi, lidé zpanikaří a začne řetěz událostí, který skutečně způsobují recesi.
6) Haló efekt
„Haló efekt je druh sociálnej percepcie, ovplyvnenie všeobecným prvým dojmom, ktorým na nás určitý jedinec zapôsobil – či už kladným alebo záporným. Ak je napr. prvý celkový dojem o človeku priaznivý, neskôr sa celé jeho správanie, črty a konanie hodnotia kladne. V prípadne záporného dojmu sa na konanie človeka pozerá prioritne záporne.“ zdroj: http://sk.wikipedia.org/wiki/Hal%C3%B3_efekt
Zajímavý fakt: Stereotyp fyzické přitažlivosti znamená, že lidé předpokládají, že atraktivní lidé mají společensky žádoucí vlastnosti, jako je štěstí, úspěch a inteligence. Toto se stává sebenaplňujícím se proroctvím, kdy mají atraktivní lidé vzhledem k výsadnímu postavení např. lepší pracovní příležitosti a vyšší platy.
5) Mentalita stáda
Stádní mentalita je tendence přijímat stanoviska a sledovat chování většiny, abyste se cítil bezpečnější a aby se zabránilo konfliktu. Také známé jako „mentalita davu,“ nejběžnější forma tlaku vrstevníků. Stádní mentalita vysvětluje, proč jsou výstřelky tak populární. Oblečení, auta, koníčky, styly.
4) Reaktance
Reaktance je touhou dělat opak toho, co po vás chce někdo jiný, což je vnímáno jako pokus o omezení vaší osobní svobody. Je to běžné mezi rebelujícími teenagery, ale jakýkoliv pokus o odpor vůči autoritě vzhledem k vnímanému ohrožení svobody a / nebo volby je reaktance.
Zajímavý fakt: Reverzní psychologie je pokus ovlivňovat lidi pomocí reaktance. Řekněte někomu (zejména dětem), aby dělal opak toho, co opravdu chcete, a oni se budou bouřit a nakonec udělají to, co chcete vy.
3) Hyperbolické diskontování
„Pokud jsou člověku dány dvě podobné volby, dá přednost té, která přijde dříve, než té co je očekávaná později. Lidé jsou nakloněni ke snižování hodnoty odměny, která má nastat v budoucnosti. V behaviorální ekonomice je hyperbolické diskontování zvláštní matematický model, který vysvětluje proces diskontování. Jen tak mimochodem, s behaviorální ekonomií bývá dost často citován prezident Obama. Ostatně jde o zcela obecnou závislost. Každý chce být v budoucnu vzdělaný, štíhlý atp. Chce přestat kouřit. Ovšem dnes, v reálném čase, dá přednost dobrému jídlu a zábavě. No a k tomu přece patří ta cigaretka. V hyperbolické diskontování zpočátku klesá hodnota velmi rychle v krátkých periodách zpoždění. Tento pád hodnoty je v delším časovém horizontu stále pomalejší.“ zdroj: http://pojistenec.cz/hyperbolicke_diskontovani.htm
2) Eskalace závazku /klam utopených nákladů
„Pokud někdo dlouho neúspěšně a bez nadějí investuje, často si to zdůvodňuje tím, že přece nemůže přestat, když již tolik investoval. To je samozřejmě špatný přístup. Racionální by bylo odstoupit od investice nebo obecně od projektu. Jde o tendenci investovat další a další prostředky do ztraceného projektu pod vlivem již dříve vynaložených nákladů, úsilí a času. Velmi typickými případy jsou např. dražby, ve kterých již nerozhoduje cena dražené věci, ale hrdost dražitelů.“ zdroj: http://pojistenec.cz/klam_utopenych_nakladu_iracionalni_eskalace_zavazku.htm
1) Placebo efekt
„Placebo je neúčinná látka, která je upravena do stejné formy jako lék. Placebo je používáno jako kontrolní vzorek při testování účinností léků a terapeutických přístrojů. Pokud se během testování prokáže, že účinnost placeba je stejná jako účinek testovaného léku, je zlepšení stavu po použití testovaného postupu pouze výsledkem sugesce. Takový výsledek testování se interpretuje tak, že testovaný terapeutický postup není účinný. S placebem souvisí tzv. placebo efekt. Jde o to, že dokonce i placebo obvykle vykazuje jistý pozitivní dopad na pacientův zdravotní stav. Jeho podstata spočívá v psychologii pacienta.“ zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Placebo
Zajímavý fakt: Termín „placebo“ se používá, pokud jsou výsledky považovány za příznivé, když jsou výsledky negativní nebo škodlivé, používá se termín „nocebo“.
Částečný překlad článku Top 10 Common Faults In Human Thought
listverse.com/2010/01/07/top-10-common-faults-in-human-thought
