Jdi na obsah Jdi na menu

Alegorie znamení

12. 8. 2013

 

zvěrokruh

 

Alegorie znamení

A bylo ráno, když Bůh předstoupil před svých dvanáct dětí a do každého z nich vložil sémě lidského života. Jedno po druhém přistupovaly děti, aby si vzaly příslušný dar.

„Tobě, Berane, dávám své sémě jako prvnímu, abys měl tu čest je zasadit. Aby se každé semeno, které zasadíš, v tvé ruce milionkrát zmnožilo. Nebudeš mít čas pozorovat ho, jak roste, protože vše, co zasadíš, vytvoří další semena, která bude třeba zasadit. Budeš prvním, kdo pronikne lidskou mysl Mou Ideou. Tvým úkolem však není o tuto Ideu pečovat nebo se na ni tázat. Tvým životem je čin a jediným činem, který ti přisuzuji, je zvěstovat Mé stvoření. Za tvou dobrou práci ti dávám ctnost Sebeúcty.

„Tobě, Býku, dávám moc přeměnit semeno v rostlinu. Tvůj Úkol je náročný a vyžaduje trpělivost, protože musíš dokončit všechno to, co bylo načato. Jinak semena rozfouká vítr. Nesmíš začít uprostřed své práce pochybovat nebo měnit svá rozhodnutí, ani se spoléhat ve svém úkolu na druhé. Za to ti dávám dar Síly. Užívej ho moudře.“

Tobě, Blíženče, dávám otázky bez odpovědí, abys všem přinesl pochopení všeho, co vidí člověk kolem sebe. Nebudeš nikdy vědět, proč lidé mluví nebo naslouchají, ale v hledání svých odpovědí najdeš dar, který ti dávám – Vědění.“

„Tobě, Raku, dávám úkol poučit člověka o emocích. Je mou Ideou, abys lidi rozesmíval a rozplakával, aby vše, co vidí a myslí, vyvěralo z vnitřního bohatství. Za to ti dávám dar Rodiny, aby se tvé bohatství zmnožilo.“

„Tobě, Lve, dávám za úkol ukazovat světu Mé stvoření v celé jeho slávě. Musíš se však vyhnout pýše a vždy pamatovat, že to je Mé stvoření, nikoli tvé. Protože zapomeneš-li na to, lidé se ti vysmějí. Úkol, který ti dávám, ti přinese mnoho radosti, budeš-li ho dobře plnit. Za to ti náleží dar Úcty.“

„Po Tobě, Panno, chci, abys prozkoumala vše, co člověk udělal s Mým stvořením. Musíš pečlivě posoudit jeho cesty a připomenout mu jeho chyby, aby skrze tebe došlo Mé stvoření dokonalosti. Za to ti dávám dar Jasného a čistého myšlení.“

„Tobě, Váho, dávám za úkol sloužit. Aby člověk pamatoval na svou povinnost vůči druhým. Aby se učil spolupracovat a viděl i druhou stránku svých činů. Postavím tě všude tam, kde vládne nesoulad a za tvé úsilí ti dám dar Lásky.“

„Tobě, Štíre, dávám velmi obtížný úkol. Budeš mít schopnost vidět do lidských myslí, ale nedovoluji ti mluvit o svých objevech. Často tě bude to, co uvidíš, bolet a ve své bolesti se ode Mne odvrátíš. Zapomeneš, že to nejsem já, ale pokřivení Mé Ideje, co ti způsobuje bolest. Budeš tak vidět do lidí, že v nich poznáš zvířata a budeš tak bojovat se zvířecími instinkty ve svém nitru, že sejdeš z cesty. Až se však ke mě nakonec vrátíš, Štíre, budu pro tebe mít velký dar Cílevědomosti.“

Po Tobě, Střelče, chci, abys lidi rozveseloval, protože uprostřed nepochopení Mé Ideje zahořknou. Prostřednictvím smíchu budeš dávat lidem naději a prostřednictvím naděje obrátíš jejich zraky zpátky ke Mě. Setkáš se s mnoha životy, mnohdy pouze na chvíli a v každém životě uvidíš neklid. Tobě, Střelče, dávám dar Nekonečné hojnosti, aby jsi se vysoko vyvinul, dosáhl do každého kouta a vnesl do něj světlo.“

„Po tobě, Kozorohu, chci tvůj pot, abys učil člověka pracovat. Tvůj úkol není jednoduchý, protože budeš mít pocit, že veškerá lidská námaha spočívá na tvých ramenou. Za tvé těžké břemeno však vkládám do tvých rukou zodpovědnost za člověka.“

Tobě, Vodnáři, dávám vizi budoucnosti, aby člověk dokázal vidět různé možnosti. Pocítíš bolest osamělosti, protože ti nedovoluji personifikovat Mou lásku. Za to, že obrátíš lidský zrak k novým možnostem, ti však dávám dar Svobody, abys ve své volnosti mohl neustále sloužit lidstvu, kdykoli tě bude třeba.“

„Tobě, Rybo, dávám ten nejobtížnější úkol ze všech. Chci po tobě, abys shromažďovala všechen lidský žal a vracela mi ho. Tvé slzy se musí nakonec stát Mými slzami. Žal, který do tebe vstoupí, je následek nepochopení Mé Ideje člověkem. Ty mu dáš soucit, aby se mohl snažit znovu a znovu. Protože dostáváš úkol ze všech nejobtížnější, dávám ti ten největší dar. Budeš Mi jako jediná z mých dětí dvanácti dětí rozumět. Dar „porozumění“ je však pouze pro tebe, Rybo. Budeš-li se jej snažit šířit mezi lidi, nebudou ti naslouchat.“

Pak řekl Bůh: ,,Každý z vás má část Mé Ideje. Nesmíte tuto část zaměňovat s celou Ideou. Nesmí ve vás ani vyvstat touha vyměňovat si jednotlivé části mezi sebou. Protože každý z vás je dokonalý. Neuvědomíte si to však, dokud vás všech dvanáct nebude JEDNO. Pak bude každému z vás odhalena celá Má Idea.“
A děti odešly, všechny odhodlány dělat svou práci co nejlépe, aby si zasloužily své dary. Ale žádné z nich plně nepochopilo svůj úkol, ani dar. A když se zmatené vrátily, Bůh řekl: ,,Každý z vás si myslí, že dary těch druhých jsou lepší. Proto vám dovoluji si je navzájem vyměnit.“ A v tu chvíli každé dítě zajásalo, protože pomyslelo na všechny možnosti nového úkolu.
Ale Bůh se usmál a řekl: ,,Budete se ke mě často vracet a žádat, abych vás zbavil vašeho úkolu a pokaždé vám vyhovím. Projdete nespočetnými inkarnacemi, než dokončíte původní úkol, který jsem pro vás přichystal. Dám vám nekonečně mnoho času, abyste tento úkol splnily. Ale pouze tehdy, až ho dokončíte, budete moci být se Mnou.“

(z knihy Martina Shulmana – Lunární uzly a reinkarnace)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář